Díky mé předchozí zkušenosti s dobrovolničením jsem měl poměrně dost vysoké očekávání, jak by měl můj vysněný workcamp vypadat. O to víc jsem byl překvapen, když má letošní zkušenost v Itálii byla lepší, než jsem si vůbec mohl představit.

Přišlo mi to jako skvělý nápad, znám pár lidí, kteří dobrovolnictví vyzkoušeli a vše jsem to měla natřené na růžovo.

I moved to Prague, Czech Republic from Kazakhstan in 2017 to pursue my studies, and I continue to live in this city to this day. Volunteering has always been a significant passion of mine since childhood, and upon moving to Prague, I was fortunate to engage in volunteering with various NGOs. One of the first organizations I joined as a volunteer was OPU in 2020.

I knew from the beginning of my ESC project, that one of the most exciting challenges of the year would be leading my own volunteering workcamp. The camp took place in a small village of Kyselka in the North western part of Czech Republic, an area I had never visited before this summer.

Z Jižních Čech jsem vyrazila do Brazílie ve čtvrtek večer, nejprve autobusem na Mnichovské letiště, odkud jsem letěla s přestupem v Atlantě do Sao Paola, kde jsem přistála v sobotu ráno.

Jmenuji se Alenka, je mi 22 let a pocházím z Mimoně, malého města na severu České republiky. V září jsem úspěšně splnila závěrečné zkoušky a dokončila studium anglistiky-amerikanistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zprvu mě studentský život velice naplňoval a bavil, ale později jsem chtěla zpomalit a vytvořit si prostor pro zamyšlení se. Vzpomněla jsem si na ESS, o kterém jsem slyšela na tréninkových kurzech v zahraničí od starších kamarádů.

„Litujeme, tam je ta válka.“„Takže mě nepojistíte?“„Ne, vzhledem k situaci…“„…vím, je tam ta válka. Jistě.“

Být dobrovolníkem v Kambodže byl obrovský emocionální zážitek, na který nezapomenu do konce života.