V Česku působí přibližně 115 000 organizací občanské společnosti. Podle analýzy se sektor podílí přidanou hodnotou ve výši 58,3 miliardy Kč, což odpovídá zhruba 0,9 % HDP celé České republiky. V sektoru působí statisíce dobrovolníků, kteří společně odpracují ekvivalent téměř 21 tisíc plných úvazků, což bylo v roce 2023 vyčísleno na více než 8,2 mld Kč a téměř 37 milionů hodin.

Překvapivým zjištěním je rozpor mezi fakty o tomto sektoru na jedné straně a vnímáním veřejnosti na straně druhé. Zatímco statistiky ukazují na ekonomický a společenský přínos, jeho vnímání veřejností je v tomto směru rozděleno. Třetina lidí hodnotí význam neziskových organizací jako poměrně velký, třetina naopak jako prakticky žádný či zanedbatelný a třetina zaujímá postoj uprostřed.

Důvěra veřejnosti v organizace občanské společnosti je přitom značně ovlivněna osobní zkušeností. Lidé, kteří se věnují dobrovolnictví, dárcovství nebo využívají služeb těchto organizací celý sektor vnímají výrazně pozitivněji. 

Další část výzkumu odhalila také generační rozdíly. Polovina mladých lidí do 29 let vnímá pojem “neziskové organizace” pozitivně. U osob nad 60 let je tento podíl jen přibližně čtvrtinový. Nejmladší generace se také nejčastěji zapojuje do aktivit neziskového sektoru.

Podle aktuální analýzy dat ČSÚ analytickým ústavem STEM jsou pro veřejnost jednoznačně nejvíce přijatelným zdrojem financování neziskových organizací dary – od občanů (přijatelné pro 69 %) a firem (72 %). Financování z veřejných rozpočtů státu je naopak vnímáno jako kontroverznější.

Více než třetinu celkových příjmů (37,2 %) tvoří příjmy z veřejných zdrojů, významnou složku příjmů ale představují také vlastní zdroje (32,8 %). Výrazně méně pak figurují firemní dary a dary obyvatelstva. Významnou část naopak tvoří hodnota dobrovolnické práce, členské příspěvky a financování ze zahraničí.

Zajímavá je také oblast zaměření organizací. Největší společenský přínos lidé vidí v organizacích, které působí v charitativní a sociální pomoci, vzdělávání, kultuře či sportu. Naproti tomu organizace, které se věnují prosazování změn v oblastech spojených s politikou a státem, jsou veřejností hodnoceny méně jednoznačně a spíše skepticky.

A když nastane krize, například v podobě živelní katastrofy, role organizací občanské společnosti je oceňována nejvíce. V takových situacích jejich přínos vidí jako významný téměř 60 % společnosti, a jen 13 % je považuje za zbytečné.

Pro organizaci jako je Národní asociace dobrovolnictví, z. s. jsou tato zjištění důležitá. Ukazují totiž, že podpora dobrovolnictví a zapojení veřejnosti může mít přímý dopad na vnímání neziskového sektoru. Pokud lidé mají šanci se aktivně zapojit, například formou dobrovolnictví, dárcovství či využíváním jeho služeb, rostou šance, že budou tento sektor vnímat pozitivněji.

Tento článek vychází ze zprávy Nadace OSF a analytického ústavu STEM (datum publikace 25.9.2025). Uvedená data a zjištění pocházejí z jejich výzkumu a slouží k lépe informované veřejné debatě o významu organizací občanské společnosti.

Zdroj: Nadace OSF, „Organizace občanské společnosti: téměř 60 % veřejnosti jejich roli oceňuje během živelních katastrof a jiných krizí“, 25. 9. 2025 (https://osf.cz/2025/09/25/stem/)