Dobrovolnictví v práci s dětmi a mládeží

Dobrovolnictví není jen pomoc druhým – je to také cesta k posilování soudržnosti společnosti, rozvoji mladých lidí a prevenci problémů, se kterými se děti a mládež potýkají. Právě v práci s dětmi a mládeží má dlouhodobě své pevné místo a Mezinárodní rok dobrovolnictví 2026 přináší novou příležitost jeho význam připomenout a dále rozvíjet. Jakou roli v tom hraje MŠMT, dobrovolnické organizace i samotní pedagogové a co může dětem přinést obyčejné přátelství a pravidelná přítomnost dobrovolníka, ukazuje mimo jiné třicetiletá zkušenost programu s názvem Pět P.

Mezinárodní rok dobrovolnictví

V současné době, kdy čelíme mnoha novým výzvám a zároveň také nejrůznějším hrozbám a krizím, získává dobrovolnictví stále více a více na významu. Ať se jedná o přírodní katastrofy, válečné konflikty, či nová rizika ve společnosti, všude mají své důležité místo dobrovolníci a dobrovolnické organizace. Pomáhají v prevenci, při řešení krizových situací a poté při odstraňování jejich následků. Není tedy náhodou, že Organizace spojených národů vyhlásila rok 2026 Mezinárodním rokem dobrovolníků a na úrovni České republiky se v červnu poprvé sešla meziresortní Rada dobrovolnictví.

Funkci tzv. focal pointu neboli ústředního místa pro Mezinárodní rok dobrovolníků pro udržitelný rozvoj 2026 plní v České republice Ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Zkráceně tento rok označujeme IVY 2026 – International Volunteer Year. MZV při této příležitosti plánuje na podzim 2026 kulatý stůl k dobrovolnictví.

Rada dobrovolnictví byla vytvořena v návaznosti na vloni přijatou Koncepci rozvoje dobrovolnictví do roku 2030 (viz článek v UM 10/2025 Dobrovolnictví v koncepcích a nástroje na jeho podporu ve školách). Jedná se o novou platformu pro dialog napříč všemi obory a sektory dobrovolnictví. Jejím cílem je vytvářet co nejlepší podmínky pro rozvoj dobrovolnictví a hledat způsoby pro jeho efektivní koordinaci. Kromě nastavení systému fungování se Rada na svém prvním zasedání věnovala vymezení klíčových témat a priorit nebo také kandidatuře města Plzeň na titul Evropského hlavního města dobrovolnictví pro rok 2028.

MŠMT a dobrovolnictví

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) má podporu dobrovolnictví ukotvenu ve Strategii vzdělávání 2030+, v aktuálně platném Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2023–2027 i v Koncepci podpory mladých lidí v ČR 2025–2030. Při příležitosti Mezinárodního roku dobrovolnictví se snaží šířit povědomí a osvětu o dobrovolnictví mladých lidí a dobrovolnictví v organizacích pracujících s dětmi a mládeží v jejich volném čase.

Oddělení politiky mládeže MŠMT zároveň zprostředkovává mladým lidem informace o příležitostech k participaci a možnostech dobrovolnických aktivit rozesílkou Newsletteru pro mladé (https://msmt.gov.cz/vzdelavani/mladez/newsletter-dulezite-odkazy). Na jaře 2026 byl při sekci vzdělávání a mládeže vytvořen v pořadí již druhý Panel mládeže, který plní funkci poradního orgánu. Díky Panelu se mladí lidé mají možnost zapojit aktuálně do přípravy Dlouhodobého záměru vzdělávání na léta 2027–2031 (viz článek Daniela Hájka v UM 9/2026) a vyjadřovat se k tématům, která se mladých dotýkají, včetně otázek dobrovolnictví.

Dobrovolnictví v práci s dětmi a mládeží

Odbor pro mládež MŠMT dlouhodobě podporuje dobrovolnictví v mládežnických organizacích. V letošním roce poskytlo finanční podporu ve výši 214 mil. Kč v dotačních výzvách pro nestátní neziskové organizace (NNO). Podpořené projekty přispívají ke smysluplnému trávení volného času organizovaných i neorganizovaných dětí a mládeže a k rozvoji neformálního vzdělávání a dobrovolnictví. Z vyhodnocení loňských závěrečných zpráv k podpořeným projektům vyplývá, že v roce 2025 bylo prostřednictvím těchto organizací zapojeno do pravidelné činnosti 212 400 dětí a mladých lidí a přes 53 000 dobrovolníků. Z toho většinu tvoří tzv. dlouhodobí dobrovolníci, což jsou vedoucí v oddílech dětí a mládeže. Ti působí zpravidla ve vedení oddílů, družin či jiných neformálních skupin během celého školního roku a zároveň s dětmi jezdí na letní tábory.

Pokud chtějí organizace využít část státní dotace na pořádání letních táborů, musí jejich vedoucí naplnit kvalifikační požadavek pro hlavního vedoucího zotavovací akce dětí a mládeže dle státem garantované Národní soustavy kvalifikací (NSK).

V posledních letech významným způsobem narůstá počet držitelů těchto osvědčení. To svědčí o tom, že MŠMT i samotné mládežnické organizace kladou velký důraz na to, aby vedoucí dětských táborů a kolektivů měli dostatečné kompetence pro tuto práci, potvrzené právě standardizovaným systémem. Kromě hlavního vedoucího zotavovacích akcí jsou využívány i další profesní kvalifikace z oblasti práce s dětmi a mládeží, jako vedoucí volnočasových aktivit dětí a mládeže, koordinátor dobrovolníků a další. Více informací k NSK a jednotlivým profesním kvalifikacím lze nalézt zde: https://msmt.gov.cz/vzdelavani/mladez/neformalni-a-zajmove-vzdelavani/profesni-kvalifikace-v-oblasti-neformalniho-a-zajmoveho-vzdelavani-deti-a-mladeze.

Vedle této formy uznávání neformálního vzdělávání ze strany státu má MŠMT i další nástroj, pomocí kterého uznává kompetence mladých lidí získané dobrovolnictvím či jinou formou neformálního vzdělávání. Tím je udělování titulu tzv. NNO uznané MŠMT pro práci s dětmi a mládeží. Tento titul může na dobu tří let získat každá organizace, která naplní přísná kritéria vypsaná ministerstvem. Jedním z nejdůležitějších kritérií je právě určené procento dlouhodobých dobrovolníků zapojených do činnosti organizace a systém jejich vzdělávání.

Pro léta 2027–2029 obhájilo v červnu 2026 tento titul 15 organizací: https://msmt.gov.cz/vzdelavani/mladez/neformalni-a-zajmove-vzdelavani/nno-uznana-msmt-pro-praci-s-detmi-a-mladezi. Mezi ně patří např. Junák – český skaut, Hnutí Brontosaurus nebo Salesiánské hnutí mládeže. Přestože se v těchto organizacích jedná zejména o mimoškolní aktivity, dochází často k přesahu do oblasti formálního vzdělávání, tedy k propojování formálního a neformálního vzdělávání. Příkladem mohou být aktivity další z „uznaných“ organizací, kterou je DofE (Mezinárodní cena vévody z Edinburghu – The Duke of Edinburgh’s Award).

Spolupráce s Národní asociací dobrovolnictví

V Mezinárodním roce dobrovolnictví odbor pro mládež MŠMT spolupracuje s mnoha partnery ze státního, akademického i neziskového sektoru, se kterými sdílí mj. aktuální nabídky a informace. Je to např. Dům zahraniční spolupráce, klíčová organizace pro zahraniční dobrovolnictví, nebo Národní asociace dobrovolnictví (NAD). Tato střešní organizace se dobrovolnictví v České republice věnuje dlouhodobě v těsném spojení s terénem a dobrovolnickými centry v regionech a zastřešuje dobrovolnické programy zaměřené na různé cílové skupiny. Jedním z jejích stěžejních programů je Program Pět P, zaměřený přímo na děti a mládež.

Na strategické priority MŠMT přirozeně navazují klíčové aktivity Asociace, pro kterou je letošní kampaň IVY 2026 mimořádnou příležitostí, jak zviditelnit přínos dobrovolníků v celé společnosti. V rámci této iniciativy už organizace realizovala úspěšnou osvětovou kampaň na sociálních sítích a vydala mimořádný tematický zpravodaj. Ten přináší široké spektrum konkrétních příběhů a zkušeností dobrovolnických organizací, které ukazují dobrovolnou pomoc v celé její šíři a rozmanitosti – od lokálních ekologických a sociálních projektů až po mezinárodní úroveň.

Program Pět P: přátelství, pomoc, podpora, prevence a péče

Konkrétním příkladem toho, jak dobrovolnictví v praxi naplňuje principy udržitelného rozvoje a sociální soudržnosti, je mentoringový program Pět P, jehož tradici v České republice Národní asociace dobrovolnictví dlouhodobě zaštiťuje. Tento program je českou variantou mezinárodně uznávaného celosvětového konceptu Big Brothers Big Sisters. Letošní rok je pro organizaci obzvlášť významný, protože program Pět P slaví v ČR rovných 30 let od zahájení své realizace. Za tři dekády úspěšného fungování prošly programem stovky dětí, kterým přítomnost dobrovolníka pomohla překonat náročná životní období. Těchto 30 let praxe představuje nejen obrovský kus odvedené práce, ale především záruku stability, profesionality a metodické kvality, na kterou se mohou rodiče i samotné děti plně spolehnout.

Základem programu je zkratka pěti klíčových slov, která definují jeho poslání a hodnoty – přátelství, pomoc, podpora, prevence a péče. V praxi program funguje na principu individuálního vztahu (tzv. mentoringu) mezi jedním vyškoleným dospělým dobrovolníkem a jedním dítětem ve věku zpravidla od 5 do 17 let. Dvojice se schází jednou týdně na zhruba dvě hodiny a společně tráví volný čas.

Tento koncept „jeden na jednoho“ dává dítěti jedinečnou zkušenost s bezpečným parťákem, což se projevuje v několika klíčových oblastech:

• rozvoj sociálních dovedností – dítě se v bezpečném prostředí učí zdravé komunikaci, spolupráci a budování důvěry;
• zdravé sebevědomí – pravidelný zájem a stoprocentní pozornost ze strany dobrovolníka pomáhají dítěti objevovat vlastní hodnotu a silné stránky;
• smysluplné trávení volného času – dvojice společně hrají hry, sportují, chodí na výlety nebo objevují nové zájmy, což pro dítě často znamená únik ze stereotypu nebo pasivního sezení u obrazovek;
• prevence rizikového chování – přirozená podpora mentora pomáhá dítěti lépe zvládat náročné životní situace a vrstevnické tlaky.

Celý proces je navíc od začátku do konce metodicky veden a supervidován odbornými koordinátory, což zajišťuje maximální bezpečí a stabilitu pro všechny zúčastněné strany. Cílovou skupinou programu Pět P jsou děti, které se z různých důvodů ocitají v náročné životní situaci nebo mají ztížené podmínky pro zdravý vývoj, přičemž jejich potíže často nejsou na první pohled vidět. Typicky jde o děti, které zažívají osamělost, hůře se začleňují do kolektivu vrstevníků nebo se potýkají s nízkým sebevědomím. Program je určen také pro děti z rodin, které procházejí krizí (např. rozvod rodičů), pro děti ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí nebo naopak pro ty, které jsou dlouhodobě přetížené nároky okolí. Dobrovolník zde nefunguje jako doučovatel nebo terapeut, ale jako stabilní opora – starší kamarád, který dítěti pomáhá kompenzovat chybějící sociální podněty, zmírňuje dopady izolace a dává mu zažít pocit úspěchu a přijetí mimo školní lavice.

Učitel jako nejdůležitější most

Třídní učitelé, školní metodici prevence nebo výchovní poradci jsou často prvními, kteří si všimnou, že se s dítětem něco děje – že se uzavírá do sebe, prožívá náročné období v rodině nebo se potýká s osamělostí. Právě pedagogové tak hrají v programu Pět P naprosto klíčovou roli. Nemusí být odborníky na dobrovolnictví ani na rodinnou terapii, ale mohou se stát tím nejdůležitějším mostem. Když pedagog rozpozná, že by dítěti prospěl starší parťák a bezpečné zázemí mimo školu, může na program citlivě upozornit rodiče a předat jim kontakt. Pro školy je NAD otevřeným a stabilním partnerem, kam je možno se obrátit, s kým lze konzultovat možnosti podpory pro konkrétního žáka a společně tak pomoci podat pomocnou ruku rodinám, které to nejvíce potřebují.

Tři desetiletí existence programu Pět P v České republice ukazují, že i zdánlivě jednoduchá věc – jako je dvě hodiny týdně trvající přátelství a obyčejná lidská přítomnost – dokáže zásadně změnit trajektorii dětského života. Vstupujeme do další etapy s vizí, že žádné dítě by na své starosti nemělo zůstat samo. Spolupráce mezi vnímavými pedagogy a dobrovolnickými organizacemi je v tomto směru neocenitelná. Pokud máte ve své třídě či škole dítě, kterému by bezpečný parťák a pětice hodnot v podobě přátelství, pomoci, podpory, prevence a péče pomohli rozkvétat, neváhejte se na organizaci obrátit. Informace o programu, kontakty na regionální koordinátory i inspirativní příběhy z praxe najdete na webových stránkách https://www.nadobrovolnictvi.cz/o-dobrovolnictvi/mentoring/.

Dobrovolnictví má smysl

Dobrovolnictví má kromě výše zmíněných pozitiv i významný ekonomický přínos pro celou společnost. Tímto tématem se zabývalo nedávné šetření STEM, které udává hodnotu dobrovolnické práce (ve všech oblastech, nejen v práci s dětmi a mládeží) za rok 2025 ve výši 35 miliard Kč. Z toho 20 miliard tvoří organizované dobrovolnictví a z toho polovinu dobrovolnictví prostřednictvím neziskových organizací.

Mezinárodní rok dobrovolnictví 2026 je příležitost, kterou můžeme využít my všichni: Zástupci veřejné správy, která vytváří podmínky pro další rozvoj dobrovolnictví, či neziskové organizace, jež realizují konkrétní dobrovolnické programy. V další řadě také učitelé, kteří vzdělávají dnešní mladou generaci, a my všichni jako aktivní občané.

RNDr. Helena Knappová, odbor pro mládež MŠMT
Mgr. Bohdana Břízová, Ph.D., předsedkyně Národní asociace dobrovolnictví

Zdroj: KNAPPOVÁ, Helena a Bohdana BŘÍZOVÁ. Dobrovolnictví v práci s dětmi a mládeží. Učitelský měsíčník. 2026, roč. VII, č. 10, s. 50–52. ISSN 2694-9946. Praha: Wolters Kluwer ČR. Dostupné z: www.rizeniskoly.cz