Co je na dobrovolnictví vidět z dat i z terénu

Stanislava Hamáková z Národní asociace dobrovolnictví představila datový pohled na stav dobrovolnictví v regionech. Vyplynulo z něj, že dobrovolnictví je v Česku rozšířené, přirozeně silné zejména na venkově a převážně nepravidelné. Lidé se zapojují hlavně proto, že jim na věci záleží, chtějí být součástí komunity a mají vztah k místu, kde žijí.

Kateřina Karbanová z Regionálního dobrovolnického centra hl. m. Prahy pak ukázala, jak systematická práce s dobrovolníky vypadá v praxi: od náboru přes vzdělávání až po dlouhodobou podporu. Klíčová je přitom role koordinátora dobrovolníků, bez které se udržitelné dobrovolnictví buduje jen těžko.

Mezigenerační téma, které rezonovalo nejvíc

Součástí dne byl panelový diskuze s účastí zástupců místních akčních skupin i samotných dobrovolníků. Silně rezonovalo mezigenerační dobrovolnictví: senioři mluvili o důležitosti předávání zkušeností, mladí o tom, jak vznikají digikluby nebo offline komunity se společným tématem. Osobní příběhy dobrovolníků připomněly, o co konkrétně jde: „Dneska vstanu a mám co na práci, jsem pro něco důležitý, mám úkol."

MAS jako přirozený propojovatel v území

Z diskuze jasně vyplynulo, že místní akční skupiny mají pro rozvoj dobrovolnictví unikátní pozici. Znají místní potřeby, mají kontakty napříč sektory a mohou iniciovat vznik tzv. Dobropointů, tedy kontaktních míst, kde se zájemci o dobrovolnictví mohou snadno propojit s organizacemi, které dobrovolníky hledají, třeba v knihovnách nebo komunitních centrech.

Zpětná vazba účastníků

Více než 98 % účastníků uvedlo, že akce naplnila jejich očekávání. Oceňovali zejména propojení odborných informací s konkrétní praxí a možnost setkání mezi MAS a dobrovolnickými organizacemi.

Závěry, prezentace a další materiály a informace ze setkání naleznete pod odkazem SEMINÁŘE K CLLD+ - www.esfcr.cz.