Dnes slaví program Pět P v České republice 30 let. A čísla, která za jeho historií stojí, jsou působivá. Do konce roku 2023 program propojil celkem 3 811 dvojic dětí a dobrovolníků a proškolil 4 804 dobrovolníků. Jen mezi lety 2009 a 2025 vzniklo více než 1 800 nových dvojic. Za každým z těchto čísel se ale skrývají konkrétní lidé. Dítě a dobrovolník. Dvě různé životní zkušenosti a čas, který se rozhodli trávit společně.

Všechno začíná jedním setkáním

Myšlenka Pět P je vlastně jednoduchá. Program propojuje dítě, kterému může prospět bezpečný vztah s dalším dospělým člověkem, s proškoleným dobrovolníkem. Ten není terapeutem, vychovatelem ani náhradním rodičem. Stává se starším kamarádem – člověkem, který dítěti věnuje svůj čas, pozornost a zájem.

Společně mohou vyrazit na procházku, zahrát si deskovou hru, něco uvařit, zajít do kina nebo si jednoduše povídat. Důležitější než samotná aktivita je ale pravidelnost. To, že se z jednoho setkání stane další a vztah dostane prostor postupně vyrůst.

Zkušenosti z programu ukazují, že právě čas hraje zásadní roli. Výraznější změny u dětí se objevují až po několika měsících, kdy počáteční ostych postupně nahrazuje důvěra. Děti začínají více komunikovat, svěřovat se, zkoušet nové věci a získávat větší jistotu v každodenních situacích. Někdy jsou změny vidět v úplně obyčejných věcech – dítě zvládne samo dojít nakoupit, zeptat se cizího člověka na potřebnou informaci nebo si samostatně něco zařídit.

„Kamarádku, které můžu cokoliv říct“

Ještě více než čísla dokážou o Pět P vypovědět slova samotných dětí. Když se ohlížejí za tím, co jim společný čas s dobrovolníkem přinesl, mluví o kamarádství, větším sebevědomí, schopnosti lépe zvládat emoce nebo jednoduše o člověku, kterému se mohou svěřit.

Právě bezpečný vztah a důvěra patří k tomu nejdůležitějšímu, co Pět P dětem nabízí. Postupně začínají s dobrovolníky mluvit i o velmi osobních tématech – o tom, co se děje doma, jak se cítí nebo co prožívají ve vztazích s vrstevníky.

A změny mohou postupně přesáhnout i samotná setkání. Rodiče popisují, že děti, které dříve obtížně navazovaly kamarádství, si nacházejí nové přátele také ve škole nebo v místě bydliště a bývají otevřenější a komunikativnější.

Pět P přitom nedokáže odstranit všechny problémy, se kterými dítě přichází. Dobrovolník nevyřeší rozvod rodičů, nemoc ani složitou situaci doma. Může se ale stát bezpečným a stabilním člověkem, vedle kterého dítě nemusí své starosti zvládat samo.

Dobrovolnictví mění oba

Při pohledu na 4 804 proškolených dobrovolníků je důležité připomenout ještě jednu věc. Pět P není jednostranný vztah, ve kterém jeden pouze dává a druhý přijímá.

Velmi dobře to vystihuje vzpomínka jednoho z dobrovolníků, který byl součástí Pět P v letech 2006–2008: „Dobrovolnictví mi otevřelo dveře do jiného světa. Na vlastní kůži jsem si prožil, že dávat je stejně hezké jako dostávat.“

S odstupem téměř dvaceti let vzpomíná především na hodnotu obyčejného času a pozornosti: „Trocha mého času, pozornosti a laskavosti a druhému člověku to přinese tolik radosti, úlevy nebo klidu. Přineslo mi to do života smysl a naplnění.“

Podobnou zkušenost přinášejí i současné příběhy Pět P. Dobrovolníci mluví o větší trpělivosti, schopnosti naslouchat, dívat se na svět jinýma očima nebo lépe chápat život lidí, se kterými by se jinak možná nikdy nepotkali. Do programu přicházejí s tím, že chtějí něco dát. Často ale zjistí, že sami mnoho získávají.

3 650 dvojic. A každá byla jiná.

Historii Pět P můžeme vyprávět také prostřednictvím letopočtů. V roce 1996 se v Praze propojilo prvních 11 dvojic. O dva roky později začala organizace HESTIA podporovat vznik dalších středisek Pět P po celé republice. V roce 2001 vznikla Asociace Pět P v ČR a v roce 2011 už program fungoval ve více než dvaceti pobočkách.

Za třicet let se mnohé změnilo. Proměnily se potřeby dětí, svět dobrovolnictví i způsob, jakým spolu komunikujeme. Princip Pět P ale zůstává stejně jednoduchý. Jeden člověk věnuje druhému svůj čas. Přichází znovu. Naslouchá. Zajímá se. Postupně vzniká důvěra. A z ní může vyrůst mnohem víc.

Pro jedno dítě to může znamenat odvahu najít si kamarády. Pro jiné schopnost mluvit o tom, co ho trápí. Další se poprvé samo vydá autobusem přes město. A dobrovolník může i po mnoha letech zjistit, že právě tato zkušenost změnila jeho vlastní pohled na život.

3 811 dvojic proto není jen statistika. Jsou to tisíce setkání a vztahů, jejichž skutečný význam se do žádné tabulky nevejde. Protože za třiceti lety Pět P nestojí především čísla. Stojí za nimi lidé.

Kontakt pro média:

info@nadobrovolnictvi.cz