Článek 50 evropského nařízení o umělé inteligenci neříká, že každý AI obrázek, text nebo výstup z chatbota musí dostat viditelnou nálepku. Obsahuje pět samostatných povinností, které dopadají na různé aktéry v různých situacích. Za jejich nedodržení hrozí pokuta až 15 milionů eur nebo 3 % celosvětového ročního obratu, podle toho, co je vyšší.

Pět povinností v kostce

1. Označování chatbotů a voicebotů. Pokud člověk přímo komunikuje s AI systémem, musí o tom být informován. Povinnost má poskytovatel systému.
2. Technické označování AI obsahu. Pokud AI systém generuje nebo upravuje text, obraz, zvuk nebo video, musí poskytovatel zajistit, aby byl výstup technicky označen ve strojově čitelném formátu. U systémů uvedených na trh před 2. srpnem 2026 platí odklad do 2. prosince 2026.
3. Rozpoznávání emocí a biometrická kategorizace. Kdo takový systém používá, musí o tom informovat lidi, kteří jsou mu vystaveni.
4. Označování deepfaků. Pokud obsah vypadá jako existující osoba, místo nebo událost a mohl by se jevit jako autentický, musí ten, kdo ho zveřejňuje, uvést, že vznikl nebo byl upraven pomocí AI.
5. Text ve veřejném zájmu. Pokud AI vytvoří nebo upraví text publikovaný za účelem informování veřejnosti o věcech veřejného zájmu, platí stejná povinnost jako u deepfaků.

Kdo má povinnosti

Pro pochopení pravidel je důležité rozlišovat dvě role. Poskytovatel je ten, kdo AI systém vyvíjí nebo si ho nechává vyvinout a uvádí ho na trh pod svým jménem. Zavádějící subjekt je ten, kdo AI systém používá v rámci své profesní činnosti, tedy typicky firma, škola, úřad nebo nezisková organizace. Soukromého, neprofesního použití AI se nařízení netýká.

Co znamená technické označování

Druhá povinnost bývá ve veřejné debatě zdrojem největšího zmatku. Netýká se toho, že by uživatel musel k obrázku ručně přidávat ikonku, jde o technickou povinnost poskytovatele systému. Výstup má být označen ve strojově čitelném formátu a zároveň má být možné toto označení zpětně detekovat. Kodex správné praxe počítá především s digitálně podepsanými metadaty a neviditelnými vodoznaky.

Deepfaky a redakční výjimka

Deepfake podle nařízení není každý AI obrázek nebo video. Musí jít o obsah, který se podobá existujícím osobám, místům nebo událostem a mohl by se člověku nepravdivě jevit jako autentický. Nezáleží přitom na tom, jestli měl autor v úmyslu někoho oklamat.

U textů ve veřejném zájmu platí výjimka pro redakční kontrolu. Pokud text prošel věcným přezkumem někoho, kdo za jeho zveřejnění nese redakční odpovědnost, povinnost označení odpadá. Pouhá gramatická korektura ani formální existence redakční politiky ale nestačí.

Co si z toho vzít

Správná otázka nezní, jestli obsah vytvořila AI, ale kdo systém používá, v jaké roli, jaký obsah vzniká a komu je určen. Organizace, které pracují s AI nástroji, ať už při komunikaci, tvorbě grafiky nebo textů pro veřejnost, si tak mohou nová pravidla promítnout do vlastní praxe a ověřit, kde se jich skutečně týkají.

Zdroj: Česká asociace umělé inteligence (ČAUI), EU AI Act: Pravidla o transparentnosti umělé inteligence začínají platit 2. srpna, 27. 7. 2026