Dokument vznikl na objednávku čtyř významných mezinárodních aktérů v oblasti dobrovolnictví – International Forum for Volunteering in Development (Forum), International Association of Volunteer Effort (IAVE), International Federation of Red Cross and Red Crescent Societies (IFRC) a UNICEF Generation Unlimited. 

Jeho cílem je otevřít dialog o budoucnosti dobrovolnictví a vytvořit podklad pro společnou globální výzvu („Call to Action“) nejen pro IVY 2026, ale i další léta.

Dobrovolnictví jako nástroj udržitelného rozvoje

Udržitelný rozvoj, vyjádřený 17 Cíli udržitelného rozvoje (SDGs) přijatými OSN v roce 2015 v rámci Agendy 2030, zahrnuje oblasti od vymýcení chudoby a hladu přes kvalitní vzdělání, rovnost pohlaví, čistou vodu až po boj s klimatickými změnami a udržitelná města. Dobrovolnictví se ukazuje jako klíčový nástroj pro dosažení těchto cílů a to prostřednictvím krátkodobé pomoci a systémovou podporou všech forem zapojení (formální, neformální i lokální iniciativy), aby byla inkluzivní, měřitelná a dlouhodobá. Globální rámec IVY 2026 podporuje dialog o tom, jak zvýšit uznání a investice do dobrovolnictví pro udržitelný rozvoj. 

V Česku se tyto principy promítají do strategických dokumentů, jako je Národní plán Česká republika 2030, který operacionalizuje SDGs na národní úrovni.

Dobrovolnictví v době globálních krizí

Autoři dokumentu zasazují dobrovolnictví do kontextu současného světa, který čelí rostoucím sociálním nerovnostem, klimatickým krizím, ozbrojeným konfliktům i humanitárním katastrofám. V těchto podmínkách se dobrovolníci ukazují jako nepostradatelný prvek odolnosti komunit a udržitelného rozvoje.

Zásadním momentem posledních let byla pandemie COVID-19. Přestože přinesla rozsáhlé ztráty na životech a prohloubila sociální a ekonomické nerovnosti, výrazně odhalila mimořádnou hodnotu dobrovolnictví. Dokument uvádí, že během pandemie došlo k výraznému nárůstu krátkodobého, konkrétně a prakticky zaměřeného dobrovolnictví a k posílení místních komunitních iniciativ, které často dokázaly reagovat rychleji než formální instituce.

Autoři uvádějí, že právě pandemie „ukázala schopnost dobrovolníků, organizací, vlád i firem rychle se přizpůsobit, inovovat a spolupracovat napříč sektory“ (Mati, Perold & Allum, 2025).

Hlavní trendy formující současné dobrovolnictví

Dokument identifikuje několik klíčových trendů, které budou zásadní i pro období IVY 2026:

1. Adaptabilita a hybridní formy dobrovolnictví

Dobrovolnictví se stále častěji odehrává v hybridních podobách, které kombinují formální a neformální zapojení, online a offline aktivity i místní a mezinárodní spolupráci. Tyto formy se ukázaly jako mimořádně funkční zejména v krizových situacích.

2. Digitalizace a digitální nerovnosti

Pandemie urychlila využívání digitálních technologií v dobrovolnictví, zároveň však zvýraznila hluboké nerovnosti v přístupu k digitálním nástrojům. Digitální prostředí se tak stává jak příležitostí, tak novou bariérou zapojení.

3. Proměna profilu dobrovolníků

V důsledku zdravotních rizik došlo k poklesu zapojení starších dobrovolníků, zatímco se zvýšila účast mladých lidí a místních komunit. V řadě zemí sehráli klíčovou roli lokální dobrovolníci poté, co byli mezinárodní dobrovolníci nuceni odejít z důvodu blížících se  lockdownů a uzavření hranic.

4. Důraz na inkluzi a rovný přístup

Dokument zdůrazňuje rostoucí tlak na zapojení mladých lidí, žen, osob s postižením, migrantů, uprchlíků a dalších marginalizovaných skupin. Současně upozorňuje, že jejich přínos bývá systematicky podhodnocován nebo přehlížen.

5. Neformální dobrovolnictví jako dominantní forma

Zásadním zjištěním je, že přibližně 70 % dobrovolnické činnosti na světě probíhá neformálně, tedy mimo struktury organizací. Přesto jsou politiky, výzkum i financování často zaměřeny především na formální dobrovolnictví.

Role klíčových aktérů

Dokument se věnuje také roli jednotlivých aktérů v ekosystému dobrovolnictví.

Vlády hrají klíčovou roli při vytváření legislativních a strategických rámců. Přibližně 90 států má formální zákony či politiky k dobrovolnictví, avšak jejich praktická implementace je velmi nerovnoměrná.

Občanský sektor je hlavním nositelem dobrovolnictví v praxi, protože mobilizuje, koordinuje, školí a podporuje dobrovolníky.

Filantropie má potenciál vytvářet prostředí podporující dobrovolnictví (enabling environment), ale podle autorů zatím dobrovolnictví není hlavními hráči systematicky podporováno.

Firemní sektor se stále více zapojuje prostřednictvím zaměstnaneckého dobrovolnictví a CSR aktivit.

Co znamená „prostředí podporující dobrovolnictví“?

Dokument pracuje s konceptem „enabling environment“, tedy prostředí, které maximalizuje přínos dobrovolnictví a minimalizuje rizika pro dobrovolníky. Podle definice UN Volunteers zahrnuje nejen zákony a politiky, ale také uznání dobrovolníků, bezpečnost, rovnost, viditelnost a společenské normy podporující zapojení všech skupin obyvatel.

Autoři zároveň kriticky upozorňují, že současné pojetí enabling environment je často zúžené na formální dobrovolnictví a nedostatečně reflektuje realitu komunitních a neformálních forem zapojení.

Směrem k Mezinárodnímu roku dobrovolníků 2026

Závěrem dokument vyzývá k tomu, aby se příprava IVY 2026 stala příležitostí k otevřenému a inkluzivnímu dialogu na národní i regionální úrovni. Cílem je vytvořit takovou výzvu k akci, která bude vycházet z místních kontextů, reflektovat různé podoby dobrovolnictví a zajistí, že hlas samotných dobrovolníků a dobrovolnic – včetně těch neformálních a marginalizovaných – bude skutečně slyšen.

Pro Česko

Organizace mohou vést debatu, jak převést globální trendy do praxe, posílit lokální iniciativy a zajistit, aby každá angažovanost měla smysl. Připojte se k diskuzi o tom, že dobrovolnictví je budoucnost udržitelného rozvoje.​​

Národní asociace dobrovolnictví připravuje sérii akcí a aktivit, které umožní sdílet zkušenosti, inspirovat a vytvářet prostředí podporující dobrovolnictví v České republice.

7 klíčových otázek IVY 2026

Challenge Paper – A Call to Action for the Future of Volunteering